Liao I-wu, Ivo Hucl
Tomáš Vtípil, Pavel Zajíček a Petra Bučková
Tísnivě existenciální básnický dialog čínského exilového spisovatele Liao I-wu a plzeňského básníka Ivo Hucla v provedení umělců soustředěných kolem skupiny DG 307. Projekt byl speciálně připraven pro nově zrekonstruovaný kulturní prostor Moving Station v Plzni. Aktuálně představuje reakci na zcela nekritickou legitimizaci totalitního režimu Komunistické strany Číny částí české politické reprezentace a zároveň vyjadřuje solidaritu se všemi čínskými politickými vězni a disidenty.
Film nás zavede zblízka na osobní cestu, zkoumající komplex navzájem se ovlivňujících vztahů mezi současným tibetským buddhismem a západní kulturou. Snímek se pokouší v hlubokém záběru zachytit zkušenosti a pohledy učitelů a praktikujících ve Spojených státech i jinde ve světě. Touto cestou osvětluje rozmanité dialogy, k nimž dochází mezi buddhistickým učením a vědou, psychologií, genderovou teorií a uměním.
Na příběhu výjimečného Čhögjam Trungpa Rinpočheho, brilantního „zlobivého hocha buddhismu“, který opustil vlast během invaze čínských komunistů, film přibližuje příchod tibetského buddhismu do Ameriky. Trungpa do Ameriky přijel v roce 1970 a traduje se, že řekl svým studentům: "Zaveďte mě ke svým básníkům". Proslul svou schopností převést starobylé koncepty tibetského buddhismu do jazyka a myšlenek srozumitelných západnímu světu, když zároveň zbořil všechny předpojaté představy o tom, jak se má osvícený učitel chovat.
Tisíc let staré tibetské klání v lukostřelbě tvoří kulisy pro tuto pohádku o vášni, žárlivosti, cti, tradici a lásce, v nichž se soupeřící vesnice utkávají uprostřed dechberoucí scenérie. Dvě vesnice v tibetském regionu Amdo spolu soupeří v každoroční lukostřelecké soutěži po více než tisíc let zejména o slávu, ale také o zachování míru, který trvá již stovky let. Tentokrát se však boj o cenu "Posvátný šíp", který reprezentuje sílu a odvahu, dostává do poněkud osobní roviny: mezi účastníky se rodí milostný trojúhelník.
Ojedinělý snímek nám umožní letmo nahlédnout do světa tibetských zemědělců. Hlavní postava je rozpolcená mezi tradičním způsobem života a touhou poskytnout svému synovi lepší budoucnost života ve městě. Natáčel se v chudinských čtvrtích Pekingu a v zapadlé vesničce poblíž epicentra sebeupalování ve východním Tibetu.
Uznávaný tibetský spisovatel a tvůrce Džangbu osobně uvede svůj nejnovější dokumentární film, v němž sleduje sociální a environmentální dopady sběru jarca günbu. Snímek zachycuje hon na vysoce ceněnou tibetskou houbu housenici čínskou, cizopasící na housenkách a nalézající se pouze na vysokohorských planinách Tibetské náhorní plošiny. Tento hon autor zároveň vnímá jako metaforu života Tibeťanů: Osudy jarca günbu a tibetského lidu jsou si podobné.“