Na vzdáleném úbočí oplakává tibetská žena svou matku, když plameny polykají stovky těl během hromadné kremace obětí ničivého zemětřesení, které Tibet zasáhlo 14. dubna. Kameraman čínské státní televize, která natáčí záznam truchlících Tibeťanů se zpěvem stovek mnichů v pozadí, zjevně neví, že se tibetská žena, kterou filmuje, modlí k Dalajlamovi.
Počty nalezených mrtvých se denně zvyšují a oficiální údaj je nyní více než 2 180, ale místní Tibeťané říkají, že jich je mnohem víc. Obrázky stovek mnichů ve vínově červených rouchách, kteří odstraňující sutiny holýma rukama, hledají mrtvé nebo se za ně modlí, ukazují neštěstí jako tibetské, přestože titulky světových médií hovoří o zemětřesení v „západní Číně“.
Více než týden na to mnozí stále ještě nevědí, že k zemětřesení došlo ve východotibetské oblasti Kham, čínskými úřady oficiálně nazývané Tibetská autonomní prefektura Jü-šu a obývané především Tibeťany. Epicentrem zemětřesení o síle 6.9 stupňů Richterovy škály byla málo obydlená zemědělská oblast asi 50 km severně od města Ťie- ku, Tibeťanům známá jako Kjegundo.
Mrtvých je tolik, že tradiční „vzdušný pohřeb“, kdy jsou těla rozsekána a ponechána jako potrava dravým ptákům, není možný. Supi jsou už nasycení. Místo toho jsou těla mrtvých Tibeťanů pálena za přítomnosti stovek mnichů, kteří provádí tradiční náboženské rituály.
Většina světových představitelů, jako například ministryně zahraničí USA Hillary Clinton nebo německá kancléřka Angela Merkel, zasílá kondolence čínské vládě, (pouze Nancy Pelosi, předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů, a americký senátor a předseda výboru pro zahraniční vztahy John Kerry zmiňují, že zemětřesení zasáhlo tibetskou oblast), nikoli Dalajlamovi, ačkoli ten je mezinárodně uznáván jako legitimní zástupce tibetského lidu a trpící v zemětřesením zasažených oblastech touží po jeho přítomnosti.
Neštěstí nepřineslo pouze ztráty na životech, ale také nesmírné škody nábožensko-kulturní. Oblast Kjegundo je plná osamělých pousteven a starobylých klášterů. Zkáza klášterů a smrt mnichů u Tibeťanů dále prohlubuje pocit vyloučení a vykořeněnosti.
Čínské úřady se ve snaze zvládnout situaci v důsledku zemětřesení chovají opatrně. Na dotazy ohledně možnosti Dalajlamovy návštěvy postižených oblastí, po které rodiny obětí nesmírně touží, odpovídají bez obvyklého očerňování exilového vůdce, pouze: „Vláda plně respektuje místní náboženskou víru a zvyky a poskytuje útěchu.“ Objevují se ale zprávy o tom, že mnichům je místními úřady bráněno účastnit se záchranných operací a že byly vyzváni k odchodu z oblasti. Jeden z čínských bloggerů napsal v příspěvku Co by měla vláda dělat kromě stažení vlajky na půl žerdi: „Jü-šu je Tibetská autonomní oblast, mnozí obyvatelé uctívají Dalajlamu, proto je místo katastrofy vnímáno jako velmi citlivé. Jestliže úřady brání mnichům pomáhat při záchranných pracích, je zřejmé, že politika je důležitější než lidské životy.“
Tibetská básnířka Cchering Wangmo, která žije v exilu v USA, před pár dny napsala na svou Facebookovou stránku: „Zatímco já píšu tyto řádky, nemocní jsou letecky přepravováni do nemocnic v okolí, tisíce Tibeťanů bez domova a hrstka přistěhovalců z Číny jedí instantní nudlovou polévku, mnozí ještě hledají své příbuzné v sutinách domů. To je pouze začátek dlouhé a strastiplné cesty. Je mou nadějí, že těmto lidem pomůžeme překonat bezprostřední krizi a znovu vystavět jejich domy i životy.“
Zpracováno podle materiálů Mezinárodní kampaně pro Tibet