Osm desítek dětí z himalájské vesnice Kargyak a okolních osad v severoindickém státě Džammú a Kašmír doufá, že na podzim příštího roku poprvé zasedne do lavic Sluneční školy. Díky českým dobrovolníkům. Začne tak první školní rok, kdy se bude vyučovat i přes zimu. S projektem školní budovy vyhřívané slunečním svitem do Kargyaku přišlo české občanské sdružení Surya.
Kargyak – vesnice na konci světa
Kargyak je v nadmořské výšce 4200 metrů nejvýše položenou vesnicí v regionu Zanskar. Z dvou set místních obyvatel je 40 dětí školního věku. Ve vesnici dnes není žádná škola a pouhých deset osob je zde schopno jakž takž číst a psát. Nejbližší škola, v níž se vyučuje po celý rok, je ve tři dny cesty vzdáleném Raru.
Děti z bohatších rodin proto odjíždějí studovat do dalekých internátních škol. Po ukončení vzdělání se jen málokteré vrací zpět do rodné vesnice, čímž dochází k přetrhání rodinných vazeb, jež jsou jádrem místní tradiční kutlury.
Sluneční škola
Otevření školy v Kargyaku umožní vzdělání dětem z vesnice a jejího okolí. Výuka bude probíhat i v zimě, kdy zemědělské práce stojí a děti mají nejlepší příležitost školu pravidelně navštěvovat.
Škola má zároveň sloužit jako rukodělná dílna, místo pro zasedání vesnické rady, bude zde umístěna meteorologická stanice a skleník. V létě, kdy děti pomáhají se sklizní na polích, zde bude ubytovna pro turisty.
Východiskem při projektování budovy byly drsné klimatické podmínky i místní tradice. Více než 300 slunečných dnů za rok ve velké nadmořské výšce dovoluje konstruovat budovu tak, že využití sluneční energie zajistí v interiéru během celého roku teplotu minimálně 15 °C. To umožní pokračovat ve školní výuce i během zimy, kdy venkovní teplota klesá i pod – 40 °C.
Z Honzova deníku
Snad už známe správnou skladbu střechy, která by měla být nepromokavá, ačkoli bude rovná… Podlahy budou podle všeho z klasické podlahové směsi – hlína, ovčí trus a moč. Na to dáme ještě slaměné rohože, neboť dřevo je drahé a ještě k tomu daleko.
Když mluvím o dřevu: jeho kvalita se tu liší v každé vesnici. Stejné stromy všude rostou jinak dlouho, takový topol silný 25 cm může růst od 3 do 12 let. Navíc místní názvy dřevin nejsou ani ve slovníku, asi si budu muset domů přivézt špalek…
Taky jsme zjistili, že se zde nikdy nedělala žádná klimatická měření. Takže při zkoumání míry oteplení spoléháme na vyprávění babičky Stenzin, že dříve nosila yačí kožich už od září a teď ho obléká až koncem října. Taky prý už tak často v zimě nezamrzá voda v kuchyni, což naši hypotézu o oteplování dále potvrzuje…
Dílo nadšenců
Nízkoenergetickou budovu školy pro oblast Himalájí vyprojektoval jako diplomovou práci na ČVUT Jan Tilinger. Nyní tým dobrovolníků přímo na místě připravuje spuštění projektu.
Většinu stavebních prací provedou sami vesničané. Předběžná cena stavby dosahuje 3,5 miliónů indických rupií, což se pohybuje kolem 1,75 miliónu korun. Dalších 350 tisíc Kč bude třeba na výdaje s dopravou materiálu.
Stavba má být zahájena v létě 2007, otevření školy je plánováno na podzim téhož roku. Budova vejde do vlastnictví vesnice Kurgyak.
Pokud byste projekt Sluneční školy pro Kurgyak rádi podpořili, můžete zaslat finanční příspěvek na konto občanského sdružení Surya u ČSOB: 20 80 36 504/0300.
Animace budovy Sluneční školy ke zhlédnutí na http://www.sun.mxm.cz/ladackaskola/skola_0828.avi
Více informací na www.surya.cz.
Text: Bohdana Rambousková – www.hedvabnastezka.cz
Foto: Jan Tilinger – www.surya.cz