DĚJINY TIBETU DO ROKU 1949
| do 7. stol. | mýtické a polohistorické období tibetských dějin
|
| 7.–9. stol. | jarlungská dynastie tibetských králů, vybudování silné říše s pevnými hranicemi, výboje a šíření vlivu na východ, jih i západ.
|
| od 7. stol. | pronikání buddhismu z Číny i Indie
|
| v 8. stol. | oficiální uvedení buddhismu do Tibetu, buddhismus státním náboženstvím
|
| 9. stol. | po zániku jarlungské dynastie rozpad tibetského státu na samostatná malá knížectví, období decentralizace státní moci
|
| 11. stol. | období znovuoživení buddhismu, rozvoj kulturní výměny s Indií a Nepálem
|
| 13. stol. | sjednocení státní moci v rukách nejvyšších představitelů školy tibetského buddhismu Sakjapa za patronské ochrany mongolských chánů
|
| 15.–17. stol. | vláda světských dynastií z Rinpungu a Cangu za podpory představitelů školy tibetského buddhismu Karma-Kagjü
|
| od 17. stol. | koncentrace duchovní a světské moci v rukách nejvyšších představitelů nejmladší školy tibetského buddhismu Gelugpa – dalajlamů (vláda dalajlamů – 1642–1959) za podpory mongolských chánů a později mandžuské dynastie, která se zmocnila čínského císařského trůnu.
|
| 1911 | konec mandžuské dynastie čínských císařů, vznik Čínské republiky
|
| 1913 | vyhlášení nezávislosti Tibetu 13. dalajlamou |
SOUČASNÉ DĚJINY TIBETU
| 1949 | Čínská Lidová osvobozenecká armáda (LOA) vstoupila do severovýchodní tibetské provincie Amdo (čínsky Čching-chaj).
|
| říjen 1950 | Jednotky LOA o síle 40 000 mužů zaútočily na Čhamdo, hlavní město východního Tibetu. O dva dny později porazily 8tisícovou tibetskou armádu a vzaly do zajetí guvernéra Čhamda Ngaphö Ngawang Džigmeho. Indický ministr zahraničí čínské vládě zaslal protestní nótu; Velká Británie a Spojené Státy vyjádřily indickému postoji podporu.
|
| listopad 1950 | Tibetské Národní shromáždění na svém mimořádném zasedání vyzvalo tehdy 15letého dalajlamu aby převzal plnou politickou odpovědnost jako hlava tibetského státu. Shromáždění rovněž vzneslo požadavek, aby dalajlama opustil Lhasu a odjel do Domo poblíž severovýchodní hranice Indie.
|
| květen 1951 | Pod hrozbou další vojenské invaze Čína přinutila Ngaphö Ngawang Džigmeho a ostatní tibetské delegáty v Pekingu podepsat neslavně známou „17bodovou dohodu o mírovém osvobození Tibetu".
Dalajlama se vrátil z Domo do Lhasy v naději na vyjednání příznivější smlouvy s Čínou; ta však jeho iniciativu odmítla. |
| červenec 1954 | Dalajlama v doprovodu vládních představitelů navštívil Peking.
|
| duben 1956 | Čína ustavila Přípravný výbor pro Tibetskou autonomní oblast (PCART), který měl nahradit tibetskou vládu.
|
| listopad 1956 | Dalajlama podnikl cestu do Indie na oslavu svátku Buddha džajantí. S ministerským předsedou Néhrúem hovořil o možnosti azylu, čínský premiér Čou En-laj mu však slíbil, že Peking zhoršující se situaci v Tibetu napraví a přesvědčil jej, aby se vrátil domů.
|
| březen 1959 | Ve Lhase vypuklo povstání, které Čína potlačila za cenu 87 000 mrtvých Tibeťanů. Dalajlama opustil Tibet. Přibližně 80 000 Tibeťanů uprchlo z Tibetu aby se připojili k dalajlamovi v indickém exilu. Čínský premiér Čou En-laj oznámil rozpuštění tibetské vlády.
Ve Lhase vznikla Organizace tibetských žen, jejímž programem bylo protestovat proti čínské okupaci Tibetu. Proti čínské okupaci demonstrovalo přes 15 000 žen. |
| duben 1959 | Dalajlama po příjezdu do Tézpuru v severovýchodním indickém státě Ásám vypověděl „17bodovou smlouvu". Prohlásil, že tato „smlouva" byla tibetské vládě a lidu vnucena pod hrozbou zbraní.
V severoindickém horském městečku Mussoorie byla obnovena tibetská vláda v exilu. Dalajlama při té příležitosti prohlásil, „Kdekoliv jsem, spolu s mou vládou, uznává nás tibetský lid jako vládu Tibetu". |
| srpen 1959 | Čína rozmístila armádu podél indicko-tibetské hranice. Indie odpovídá posílením obrany své severní hranice.
|
| říjen 1959 | Všeobecné shromáždění OSN schválilo první rezoluci [1353 (XIV)] k Tibetu, v níž požaduje „respektování základních lidských práv Tibeťanů a jejich svébytné kultury a náboženství".
|
| leden 1960 | V nepálském Mustangu byla zřízena základna neoficiálních tibetských geril, které pokračují v ozbrojeném odporu proti čínské okupaci Tibetu.
|
| únor 1960 | V Bylakuppe, hustě zalesněné oblasti poblíž jihoindického Mysore, bylo založeno první tibetské zemědělské osídlení. Dnes v Indii, Nepálu a Bhútánu existuje 54 tibetských osídlení.
|
| duben 1960 | Tibetská exilová vláda se stěhuje do Dharamsaly
|
| květen 1960 | V Mussoorie byla otevřena první tibetská exilová škola. Současně byla v Dharamsale otevřena tibetská školka (nyní Tibetská dětská vesnička). V současnosti funguje v Indii, Nepálu a Bhútánu 87 škol, které navštěvuje přibližně 30 000 studentů.
|
| červen 1960 | Mezinárodní komise právníků zveřejnila svou první zprávu o Tibetu, v níž kritizuje Čínu za „svévolné zabíjení Tibeťanů a systematické porušování závazků vyplývajících ze 17bodové smlouvy z roku 1951".
|
| září 1960 | Byl ustaven tibetský exilový parlament pod názvem Komise tibetských lidových zástupců. Později byl přejmenován na Shromáždění tibetských lidových zástupců.
|
| srpen 1960 | Mezinárodní komise právníků zveřejnila svou druhou zprávu o Tibetu, v níž uvádí, že „v Tibetu došlo k aktu genocidy s cílem zničit Tibeťany jako náboženskou skupinu".
|
| prosinec 1961 | Všeobecné shromáždění OSN schválilo druhou rezoluci [1723 (XVI)] k Tibetu, v níž uznává právo tibetského lidu na sebeurčení.
|
| listopad 1962 | 97 procent klášterů v „Tibetské autonomní oblasti" (TAO) a 98–99 procent klášterů v tibetských oblastech mimo TAO je nyní buď vylidněno, nebo jsou v troskách. (viz pančhenlamova 70 000znaková petice k Mao Ce-tungovi) Z informací později získaných Oddělením kultury a náboženství Tibetské exilové vlády vyplývá, že z 6259 klášterů v Tibetu ušlo skáze pouze osm.
|
| březen 1963 | Do Amda přijeli čínští vědci, aby zde pracovali na vývoji vodíkových bomb.
|
| Dalajlama vyhlásil demokratickou ústavu budoucího Tibetu.
|
|
| březen 1964 | Ve Lhase byl uvězněn pančhenlama poté, co veřejně podpořil dalajlamu.
|
| srpen 1964 | Ve Lhase demonstrovalo proti čínské politice 10 000 tibetských studentů.
|
| prosinec 1965 | Všeobecné shromáždění OSN schválilo třetí rezoluci k Tibetu [2079 (XX)], v níž opětovně požaduje „zastavení všech praktik, které zbavují Tibeťany lidských práv a základních svobod, kterých vždy požívali".
|
| srpen 1966 | Maova Kulturní revoluce rozpoutává v Tibetu další vlnu zabíjení a ničení.
|
| říjen 1970 | V Dharamsale byl založen Kongres tibetské mládeže, největší nevládní politická organizace Tibeťanů v exilu.
|
| leden 1971 | Čína rozmístila první jaderné zbraně v *Tsaidam Basin, v severovýchodní tibetské provincii Amdo
|
| červenec 1979 | Teng Siao-pching vyhlásil v Tibetu politiku liberalizace.
|
| červen 1984 | Tibetská exilová vláda oznámila, že v důsledku čínské invaze a okupace zahynulo 1,2 milionu Tibeťanů.
|
| září 1987 | Dalajlama pronesl projev před Výborem pro lidská práva amerického kongresu a představil svůj pětibodový mírový plán na řešení tibetské otázky prostřednictvím jednání s čínskou vládou.
|
| říjen 1987 | Ve Lhase proběhly dvě velké demonstrace proti čínské vládě, zaznamenané mezinárodními agenturami.
|
| červen 1988 | Dalajlama představil před Evropským parlamentem svůj Strasbourský návrh. V něm navrhnul, aby byly tři provincie Tibetu spojeny do jednoho útvaru a byla jim poskytnuta skutečná autonomie; Čína by přitom byla i nadále zodpovědná za obranu Tibetu a jeho zahraniční vztahy.
|
| leden 1989 | Desátý pančhenlama zemřel během návštěvy Žikace. Několik dní před smrtí veřejně prohlásil, že čínská nadvláda přinesla Tibetu více škod než prospěchu.
|
| březen 1989 | Po třech dnech prostestních demonstrací ve Lhase vyhlásila Čína v Tibetu stanné právo.
|
| říjen 1989 | Dalajlamovi byla udělena Nobelova cena míru.
|
| duben 1990 | Čína odvolala stanné právo v Tibetu.
|
| květen 1990 | Dalajlama zavedl do exilové správy zásadní demokratické reformy jejichž součástí je volba ministrů kabinetu exilové vlády voleným Shromážděním tibetských lidových zástupců.
|
| červen 1991 | Shromáždění tibetských lidových zástupců přijalo novou demokratickou ústavu – Chartu Tibeťanů v exilu, která vychází ze Všeobecné deklarace lidských práv OSN.
|
| srpen 1991 | Podkomise OSN pro prevenci diskriminace a ochranu menšin schválila rezoluci „Situace v Tibetu", v níž vyjádřila znepokojení nad „pokračujícími zprávami o porušování základních lidských práv a svobod, ohrožujícím svébytnou kulturní, náboženskou a národní identitu tibetského lidu".
|
| říjen 1991 | Americký prezident George Bush podepsal kongresovou rezoluci, která prohlašuje Tibet za okupovanou zemi.
|
| únor 1992 | Dalajlama vydal „Směrnice politiky budoucího Tibetu a základní články jeho ústavy".
|
| květen 1995 | J.S. dalajlama potvrdil šestiletého tibetského chlapce Gendün Čhökji Ňimu jako reinkarnaci desátého pančhenlamy.
|
| Čína odvezla Gendün Čhökji Ňimu na neznámé místo a za 11. pančhenlamu vyhlásila jiné dítě, Gjalcchena Norbua. O situaci Gendün Čhökji Ňimy a jeho rodičů nebylo nic známo ještě v roce 2000.
|
|
| duben 1996 | Čína v Tibetu zahajuje kampaně Tvrdý úder a Vlastenecká převýchova a Duchovní civilizace. Jejich cílem je přimět Tibeťany aby se zřekli své víry v dalajlamu. Nejvíce postiženy byly mužské a ženské kláštery.
|
| březen 1997 | Při své návštěvě Tchaj-wanu byl dalajlama bouřlivě uvítán, média mu věnovala značnou pozornost a setkal se s prezidentem Lee Teng-huiem.
|
| říjen 1997 | Americká vláda vytvořila na ministerstvu zahraničí novou funkci zvláštního koordinátora pro Tibet a jmenovala do ní Grega Craiga. Jeho úkolem je sledovat tibetské záležitosti a referovat o nich.
|
| prosinec 1997 | Mezinárodní komise právníků (ICJ) zveřejnila svou třetí zprávu o Tibetu. Uvádí se v ní, že „v Tibetu došlo k další eskalaci represe". ICJ doporučila, aby Všeobecné shromáždění OSN obnovilo debatu o Tibetu na základě svých rezolucí z let 1959, 1961 a 1965, aby Komise pro lidská práva OSN jmenovala zvláštního zpravodaje, který by vyšetřoval situaci v oblasti lidských práv v Tibetu, a aby generální tajemník OSN jmenoval zvláštního vyslance, který by prosazoval mírové urovnání tibetské otázky a referendum, které by pod dohledem OSN umožnilo tibetskému národu vyjádřit své tužby.
|
| březen 1998 | Šest členů Kongresu tibetské mládeže (TYC) zahájilo v Novém Dilí hladovku aby přiměli OSN realizovat doporučení ze zprávy Mezinárodní komise právníků o Tibetu z roku 1997. Dilíská policie hladovku násilně ukončila. Jeden z příznivců TYC, Thubtän Ngödub, na protest spáchal sebevraždu.
|
| březen 1999 | Tři členové Kongresu tibetské mládeže (TYC) zahájili v Ženevě hladovku aby přiměli 55. zasedání Komise pro lidská práva OSN (UNHRC) odsoudit Čínu za její porušování lidských práv v Tibetu. Hladovku po 26 dnech ukončili na žádost OSN a vlád. UNHRC poskytla oficiální záruky, že se situací v Tibetu bude zabývat.
|
| Zdroj: Tibet and Tibetans in exile, Department of Information and International Relations, Central Tibetan Administration, Dharamsala. | |