Český překlad prohlášení předsedy tibetské exilové vlády Lozang Senggeho k 53. výročí povstání tibetského lidu

K dnešnímu 53. výročí povstání tibetského lidu a čtvrtému výročí masových protestů v Tibetu z roku 2008 vzdávám hold statečným lidem, kteří toho pro Tibet tolik obětovali. Tibetský duch a identita zůstávají na území Tibetu nepodrobeny i navzdory 53 letům okupace ze strany Čínské lidové republiky.

Při této příležitosti vzdávám poctu Jeho Svatosti dalajlamovi pro jeho vize, vedení a laskavost. Projevuji také svou nejhlubší úctu a vděčnost našim starším, kteří svými činy a vytrvalou prací udržují růst i dynamiku našeho hnutí za posledních padesát let.

Před rokem, kdy Jeho Svatost dalajlama oznámil předání politické moci demokraticky zvolenému vůdci, měli Tibeťané obavy a prosili Jeho Svatost, aby vše znovu zvážil. Svět dnes prozíravé a velkomyslné rozhodnutí Jeho Svatosti uznává a chválí. Tibeťané plynule přecházejí k svobodným, spravedlivým a pluralitním parlamentním volbám. V roce 2011 se konaly parlamentní volby a volby ministerského předsedy (kalön thipy) za účasti exilu a tibetských komunit ve více než čtyřiceti zemích světa.

Jsem hluboce poctěn duchovním požehnáním, legitimitou a politickým pověřením uděleným mé osobě Jeho Svatostí dalajlamou. Na inauguračním ceremoniálu dne 8. srpna 2011, kde jsem byl uveden do funkce, Jeho Svatost ve svém prohlášení uvedla: „Když jsem byl mladý, starší regent Tagdag Rinpočhe mi předával sikjong (politické vedení), dnes já předávám sikjong mladému Lozang Senggemu… Tímto jsem naplnil svůj dlouho uchovávaný záměr.“

Jsem nesmírně dojat solidaritou a podporou ze strany Tibeťanů žijících v Tibetu, projevovanou během voleb a po převzetí politické funkce předsedy vlády. Setkal jsem se se stovkami Tibeťanů z Tibetu, kteří mi velkoryse dali požehnání a vyjádřili svou podporu.

Požehnán historickým předáním politické moci od Jeho Svatosti, posílen mandátem obdrženým od lidu, ale i podporou a solidaritou od Tibeťanů z Tibetu, mohu s hrdostí a přesvědčením říci, že ústřední tibetská správa legitimně zastupuje všech šest milionů Tibeťanů a promlouvá za ně.

Pekingem prezentovaná představa, že generační změna ve vedení může oslabit tibetské hnutí za svobodu, se nenaplnila a nikdy se nenaplní. Nezlomnost tibetského ducha v kombinaci s nastupující generací vzdělaných Tibeťanů zajistí dynamické vedení a udrží hnutí do té doby, než bude v Tibetu obnovena svoboda.

Pokud je pravda to, co tvrdí čínská vláda, že se Tibeťanům dostává svobody a rovnosti, potom by stejná čínská vláda měla umožnit v Tibetu demokratické, transparentní, svobodné a spravedlivé volby . Za 53 let čínské okupace ještě žádný Tibeťan nezastával funkci stranického tajemníka tzv. Tibetské autonomní oblasti (TAO). Číňané drží většinu rozhodovacích pozic ve všech složkách státní správy a představují více než padesát procent zaměstnanců veřejného sektoru. Sedmdesát procent podniků v soukromém sektoru vlastní či provozují Číňané. Čtyřicet procent tibetských absolventů středních a vysokých škol je nezaměstnaných.

Tibetská otázka se zdaleka netýká jen práv a sociálních jistot šesti milionů Tibeťanů, ale má dopad i na celou planetu. Musí být uchráněna jedinečná tibetská kultura s bohatým jazykem, duchovností a historií. Tibetská náhorní plošina je „třetím pólem světa“, protože obsahuje největší ledovce mimo území zemských pólů. Z tibetských ledovců pramení deset hlavních řek, které ovlivňují životy více než 1,5 miliardy lidí. Každoročně se využívá nerostné bohatství za miliardy dolarů k zásobování čínské ekonomiky. Desetiletí těžby dřeva zmenšilo původní lesní porost v Tibetu o polovinu. Hospodaření s tímto společným celosvětovým bohatstvím a tradiční role Tibeťanů jako jeho správců by měly být samozřejmým zájmem celé planety.

Když Čína v roce 1949 obsadila Tibet , slíbila vytvoření „socialistického ráje“. Ve skutečnosti se s Tibeťany zachází jako s druhořadými občany. Když se Tibeťané shromáždí a mírumilovně požadují základní práva zakotvená v čínské ústavě, jsou zatýkáni, je do nich stříleno a jsou zabíjeni tak, jako tomu bylo při pokojných protestech 23. a 24. ledna, kdy Číňané slavili příchod nového roku. Členové komunistické strany v Tibetské autonomní oblasti dostali nařízení připravit se na „válku“ proti tibetským protestujícím.

Zcela odlišná byla situace v případě protestů čínského lidu, ke kterým došlo ve vesnici Wu-kchanu v provincii Kuang-tung a které trvaly několik týdnů. Stížnosti protestujících byly přijaty, jeden z vůdců protestů byl jmenován novým tajemníkem vesnické buňky strany a tamní úřady dokonce podpořily ve vsi svobodné volby.

V Tibetu jsou svévolně zatýkáni a vězněni intelektuálové, umělci a vůdci. Tisíce poutníků, kteří se nedávno vrátili z Indie, byly vzaty do vazby a mnozí z nich zmizeli. Tibeťané, mezi nimi i mniši a mnišky, jsou nuceni odsuzovat Jeho Svatost dalajlamu a účastnit se čínské vlastenecké převýchovy. Cizincům a pracovníkům mezinárodních médií není povolen vstup do tibetských oblastí.

Jeden čínský student nedávno zpozoroval, že ve Lhase, hlavním městě Tibetu, je „více Číňanů než Tibeťanů, více policistů než mnichů, větší počet bezpečnostních kamer než oken“. V celé oblasti panuje nevyhlášené stanné právo.

Čína v Tibetu postavila mnoho letišť, umístila zde mnoho dalších jednotek Čínské lidově osvobozenecké armády, začala rozšiřovat železniční trať k hranicím sousedních zemí a poslala do tibetských oblastí tisíce polovojenských sil. Tibet se stal jednou z nejvíce militarizovaných oblastí v celém regionu.

V Tibetu dnes neexistuje žádný prostor pro jakékoliv běžné protesty, jako jsou hladovky či demonstrace, a dokonce ani pro nenásilná shromáždění. Tibeťané jsou proto nuceni k extrémním činům, jako je sebeupálení, k němuž se od roku 2009 uchýlilo již 25 Tibeťanů. Jeho Svatost dalajlama a ústřední tibetská správa vždy Tibeťany od takto drastických protestů zrazovali. Tibeťané přesto pokračují se sebeobětováním i nadále a navzdory našim přáním bylo již dalších 13 případů od začátku roku 2012. Chyba spočívá přímo na nekompromisních vůdcích v Pekingu a stejně tak je v jejich rukou i řešení. Sebevraždy jsou projevem odmítání prázdných slibů „socialistického ráje“.

Tibetský boj není bojem proti čínskému lidu ani proti Číně jako národu. Je bojem proti politice vlády ČLR. Čína musí vzít na vědomí závažnost problémů v Tibetu a pochopit, že je nelze řešit násilím.

Ve snaze o ukončení  tragédie v Tibetu žádám Peking, aby přijal naši politiku střední cesty, která usiluje o skutečnou autonomii pro Tibeťany v rámci čínské ústavy, jak je navrženo v memorandu z roku 2008 a ve zprávě z roku 2010. Hongkongu a Macau byl udělen vysoký stupeň autonomie. I přes odpor z Tchaj-wanu Čína nabídla Tchaj-wanu vysoký stupeň autonomie s cílem opětovného sjednocení. Proč stále Tibeťanům nebyla udělena skutečná autonomie, jak stanoví  čínská ústava?

Doufáme, že příští čínští představitelé zahájí skutečné změny a naleznou moudrost k přiznání, že dlouholetá tvrdá politika její vlády v Tibetu selhala. Rozhodli jsme se nastoupit vzájemně prospěšnou cestu, přestože se Tibet historicky těšil z nezávislosti. Znepokojení čínští občané a intelektuálové by se měli pokusit najít pravdu a porozumět, proč Tibeťané protestují a upalují se. Dialog a mírové řešení tibetské otázky jsou v nejlepším v zájmu Číny, Číňanů a Tibeťanů.

Jsme připraveni poslat vyslance, aby pokračovali v procesu dialogu, přestože čínský vyslanec zastupující pracovní oddělení jednotné fronty v poslední době vkládá mnohem více energie do cestování po světě a pobuřujících útoků na Jeho Svatost dalajlamu a ústřední tibetskou správu v čele s kalönem thipou. Tímto postupem ve skutečnosti jen dále na mezinárodní úrovni zvyšuje viditelnost tibetského problému.

Hlavním důvodem pro vytvoření Organizace spojených národů bylo prosazování lidských práv. Vyzývám OSN, aby se v souladu se svými cíli zabývala krizí v Tibetu tím, že jmenuje zvláštního zpravodaje a vyšle jej do Tibetu.

Mezinárodní společenství a média musí poslat do Tibetu průzkumné týmy, aby byl odstraněn závoj cenzury a dezinformační kampaně. „Dokonce v  severokorejském Pchjongjangu jsou přítomna mezinárodní média, což se nedá říct o Lhase,“ uvádějí Reportéři bez hranic.

Žádám představitele a členské státy ASEAN a SAARC, aby zařadili otázku Tibetu do programu společných jednání, protože geopolitický význam a životní prostředí Tibetu ovlivňuje miliardy obyvatel Asie. Čína, která dokáže řešit otázku Tibetu, se stane pokojnějším sousedem a přispěje k harmonii a stabilitě v regionu.

Tibeťanům bych rád řekl, že nyní nadešel čas k tomu, abychom vyjádřili solidaritu a podporu našim bratrům a sestrám žijícím v Tibetu. Musíme dát nejvyšší prioritu vzdělání, protože právě vzdělaní Tibeťané se zájmem o svou komunitu se stanou dynamickými vůdčími osobnostmi a udrží tibetské hnutí až do obnovení svobody v Tibetu. Kašag (tibetský kabinet) by vás rád požádal, abyste každou středu věnovali své mantry a prosby těm, kteří obětovali své životy za tibetskou otázku. Mladí Tibeťané by každou středu měli se měli hrdě přihlásit k našemu dědictví a identitě a hrdě je oslavovat národním oděvem, pokrmy i používáním tibetštiny.

Učiňme rok 2012 rokem lobbingu za Tibet. Vyzývám všechny Tibeťany a přátele, aby se v tomto novém tibetském roce v jednotlivých zemích obraceli na volené zástupce na státní i regionální úrovni. Zvěte je a rozšiřujte jejich znalosti ohledně Tibetu a úsilí Jeho Svatosti dalajlamy a ústřední tibetské správy. Vyvolejte debatu o Tibetu a snažte se povzbudit zákonodárce k tomu, aby podporovali Tibet a tibetský lid. Iniciujte činnosti, které prohloubí demokracii a zvýší viditelnost tibetského politického vedení a ústřední tibetské správy.

Čtrnáctý kašag vyvine maximální úsilí o naplnění našeho velkého cíle, stejně jako učiní kroky k přípravě tibetského lidu a institucí pro 21. století s hlavními zásadami jednoty, inovací a soběstačnosti. Kašag znovu naléhavě vyzývá všechny Tibeťany a přátele, kteří se účastní různých projevů solidarity, aby jejich činnosti byly prováděny mírumilovně, důstojně a v souladu s místními zákony. Mějte prosím na paměti, že nenásilí a demokracie jsou naše dvě trvalé zásady.

Pokračující přítomnost a moudrost Jeho Svatosti velkého 14. dalajlamy je velkým požehnáním pro Tibeťany i současný kašag. Kašag vyjadřuje plnou podporu historickému prohlášení vydanému 24. září 2011 Jeho Svatostí, které se týkalo jeho reinkarnace. Jsme přesvědčeni, že Jeho Svatost má jako jediný právo určit svou reinkarnaci a že čínská komunistická vláda nemá v této věci vůbec žádný vliv ani úlohu.

Rád bych využil této příležitosti, abych poděkoval všem vládám, zejména vládám Spojených států, evropských a asijských zemí, organizacím, skupinám na podporu Tibetu a jednotlivcům, kteří podporují tibetský lid. Vaší podpory si velmi vážíme. Oslovuji také naše staré i nové přátele, aby dodali novou sílu skupinám na podporu Tibetu po celém světě. V této kritické době vás potřebujeme více než kdy jindy . Kašag by také rád poděkoval za spolupráci  tibetského exilového parlamentu a těší se na plodné partnerství ve službě Tibetu a tibetskému lidu.

Jsem také rád, že mohu vyjádřit hlubokou a stále trvající vděčnost Tibeťanů vládě a lidu  Indie za jejich velkorysou pohostinnost a laskavost projevovanou v posledních pěti desetiletích. Mé uznání nesmírně vzrostlo od doby, co jsem se stal politickým vůdcem tibetského lidu. Hárdik šukrijá! (Srdečné díky!)

Konečně děkuji našim drahým bratrům a sestrám v Tibetu. Rádi bychom řekli, že jste v našich srdcích a modlitbách každý den. Budeme kráčet bok po boku s vámi až do obnovení svobody pro Tibeťany a do doby, kdy se Jeho Svatost dalajlama navrátí do Tibetu. Modlím se za dlouhý život Jeho Svatosti dalajlamy. Nechť se náš dlouho očekávaný cil svobody a smíření v zemi sněhů naplní co nejdříve!

Dharamsala, 10. 3. 2012

Zdroj: The Tibet Bureau Geneva
Český překlad: Hana Procházková
Redakce: Miroslav Pošta